Svátek má: Adolf

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Ideály Francouzské revoluce a politika, to se k sobě nehodí

Zbořil: Ideály Francouzské revoluce a politika, to se k sobě nehodí

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout 200. výročí úmrtí císaře Napoleona na kterého je pohled Francouzů rozpolcený. U nás si také můžeme připomenout „úmrtí“ nevolnictví od kterého uplyne 240 let..

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
12. května 2021 - 03:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
 
„Ona obě data mají úzkou spojitost, aniž o tom často mluvíme e spojitosti s předělem mezi feudalismem a kapitalismem v Evropě. Je to,  samozřejmě, terminologie 19.století, ale feudální Evropa se skutečně mění ve prospěch rozvoje  nových výrobních sil tím že se ruší nevolnictví, i když se ještě neruší poddanství. Ale je to závažný zásah do zvýšení mobility pracovní síly.

To samé prožije obránce revoluce Napoleon Bonaparte, který ještě v roce 1794 jako dělostřelecký důstojník, chrání její ideály revoluce a když se stane císařem stane se také politikem, který pomáhá rozbít tradiční vztahy v Evropě. I on  je vlastně symbolem odchodu od feudální Evropy k Evropě kapitalistické.

Mimochodem, když budeme sledovat vyjádření některých českých politiků, řekl bych, že Karel Schwarzenberg je jedním z představitelů té feudálního koncepce Evropy, tak budeme překvapení jak je to téma živé. Samozřejmě musíme abstrahovat od té marxistické a marx-leninské interpretace a řekněme že přijmeme tuto terminologii,  a proto  postupný vývoj k zrušení nevolnictví, který zahájil Josef II.   svým přípisem představitelům ekonomické a politické elity vyvrcholí tím, že nevolnictví je definitivně zrušeno,“  říká Zdeněk Zbořil úvodem v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Tažení Napoleona proti Rusku...

„Ale stejně tak Napoleon Bonaparte, když táhne proti Rusku z ekonomicko- politických důvodů, tak vlastně podobně sjednocuje nové síly politické a vojenské celé Evropy. My skoro nic nevíme, že v té milionové armádě, která táhla na Moskvu pod velením Napoleonovým, bylo Francouzů jenom 340.000,  ale že tam byli vojáci držav Domu Habsburského vedení knížetem Schwarzenbergem, asi 30.000,  že tam byli Holanďané, kteří byli ovlivnění Batávskou revolucí a jejími stoupenci v Nizozemsku a že ta Napoleonova armáda byla složená z těch minimálně 14 armád, jak bývá zvykem, když se táhne na Rusko, 14 armád 14 zemí nebo monarchií,  reprezentovaných monarchy nebo republikány, to nehraje roli. Ale je to stav, který vrhne Evropu do nových poměrů, se kterými se pak celé 19. a 20. století vyrovnává,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Ideály Francouzské revoluce...

„Nezapomínejme na to, že bolševici nebo ruští revolucionáři,  eseři a bolševici, mluví neustále o vzoru, kterým jim je Velká francouzská revoluce. Obviňují se z jakobínství, ze girondismu, z  různých forem francouzské revoluce, která je celoevropskou změnou, kterou Evropa ještě ve 20.století žije. Nejen Emmanuel Macron a jeho občané, kteří si chtějí  vážit Napoleona,  nejenom tito lidé žijí v ideálech Francouzské revoluce, které ale už dávno v jejich politické praxi byly zapomenuty,“  dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)