Svátek má: Viktor

Komentáře

Ivan David

europoslanec (SPD)

Nikdo je nepřemluví, poučí je až zkušenost

Nesdílím optimismus vyjádřený nejen Jiřím Koudou (Jděte do toho, vysokoškoláci!), ale množstvím dalších komentátorů. Představa, že organizovaně se bouřící studenti a představitelé vysokých škol jsou intelektuálním předvojem znepokojené veřejnosti, se mi jeví jako chybná.


Studenti vysokých škol hájí pouze svoje nejužší zájmy navíc účinně varováni akademickými hodnostáři, aby se vyhnuli "politizaci" svých akcí. Politika je oblast veřejného zájmu. "Politizací" bylo zjevně míněno zasazení akce do kontextu jiných veřejných zájmů.  Takový vývoj by byl v rozporu se soukromými zájmy akademických funkcionářů, kteří si dobře pamatují, kolik je stálo úsilí zahodit rudou knížku a přijmout novou víru tak, aby to prospělo jejich společenské i vědecké kariéře.

Mladým lidem nutně chybí zkušenosti, ale samozřejmě vždy mají hodnotovou orientaci. Je trochu jiná než před šedesáti lety, ale stejně jako tehdy většinově přijímají masově propagované ideje. Ty současné jsou k nim mazlivé. Nevnucují jim představu, že jako lidé zřejmě schopnější mají větší odpovědnost, ale nabízejí jim iluzi nároku na větší práva. Praxe je samozřejmě vrací a vrátí zpět na zem. Dnes mají většinově mentalitu amerických "yuppies" (young urban professionals), kteří prosperovali dokud nenarazili na důsledky hospodářské recese a tzv. "frikulínů" (free-cool-in) s velmi egocentrickou mentalitou a okázalou bezohledností. Samozřejmě nejsou takoví všichni.

Stejně přísně izolovaně s důrazem na pouze vlastní zájmy jako nyní vysokoškolští studenti a jejich učitelé vystupovali před nedávnem lékaři. Také v tom mnozí viděli náznak, že "už to začlo". Nezačlo nic. Dokud se společnost bude dařit rozdělovat a udržovat domněnku, že jde o hru s nulovým součtem, v níž mohou jedni získat jen na úkor druhých,  do té doby zejména jedinci mylně přesvědčení o své výlučnosti nepochopí, že ztrácejí spolu s ostatními v zoufalém "závodě ke dnu".

Je to paradox, ale právě vysokoškoláci velmi vzdorují získání zkušeností a překvapivě často mají problém s "kontrolou realitou". Nejsem zdaleka první, kdo si toho všiml. Mám na to ale hypotézu. Natolik spoléhají na svoji superiorní inteligenci a tím, jak se domnívají, bezchybný úsudek, že prostě odmítají přijmout cokoli, co by úsudek korigovalo.

Studentský "apolitický" neklid v mezích zákonů neoliberalismu naprosto neznamená pochopení společenských zákonitostí, kdy umělé stavění jedněch proti druhým a odmítání širší společenské solidarity spolehlivě znamená pozvolný rozvrat ve všech oblastech života společnosti. Tato generace k tomu poznání možná ve své většině nedozraje, ale ta další už určitě. Ta už nepochybně bude s důsledky nepřehlédnutelného rozvratu konfrontována.

Psáno pro Prvnizpravy.cz
Ivan David