Zbořil: O uhlíkové válečné stopě

<< VIDEO >> Nejenom v současné době, ale  i dříve byl na nás tlak, abychom se chovali ekologicky, takzvaně zeleně. Ale mohli bychom se zamyslet i nad tím, co se vlastně díky válkám stává s životním prostředím,  jak se ničí ovzduší, jaká je uhlíková stopa…

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„To je zajímavá otázka, které se věnovala už administrativa Bila Clintona a potom George Walkera Bushe mladšího, kteří upozorňovali, prostřednictvím svých spolupracovníků, na to, že některé války mohou způsobit ekologickou katastrofu. 

My si to dneska, ačkoliv máme za sebou téměř zelené běsnění v Evropě a v sousedních státech, tak neuvědomujeme, a nevíme, že takzvaný „zelený nacismus“ existoval už v 30.letech  20. století  v Německu,  a že byl motivovaný obrovskými náklady na zbrojení, do stavby dálnic,  a  Němci, to bylo v době, kdy ještě nikdo nic nevěděl o koncentrácích a plynových komorách, tak Němci, díky své kulturní tradici, se obávali zničení životního prostředí. Proto se to možná také tak popularizovalo v poslední době v Německu jako obava z poškození přírody v době třetí industrializace. Zajímavé je, že se to objevuje dneska, v současné době, jenom v takových humorných příhodách, že si někdo všimne toho kam létají letadla na kongresy ochránců životního prostředí a jaká po nich zůstává uhlíková stopa. Ale málo se mluví o tom,  jak ta válka jako vojensko-strategický a ekonomický fenomén poškozuje životní prostředí na celém světě,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

A současnost…

„Nedávno jsme si všimli, jak nám tají ledy v Severním ledovém moři a jak se tam někde daleko rozpouští věčně zamrzlá půda,  jak se někde pohybují nějaké lodě, a jak se  už začíná bojovat tady o tu oblast. Je v něm dominantní,  samozřejmě, zase jen zájem o těžbu ropy a zemního plynu a něco podobně žádaného. Dokonce si myslím, že jediná část globu, která není dotčená takovým dnes už tradičním poškozením je Antarktida. Jinak všude jinde, když to vezmeme od odlesňování tropických pralesů v Jižní Americe a na Kalimantanu,  nemluvě o ničení životního prostředí na Dálném východě a centrální Sibiři, o nenávratném znečišťování moří (jak už po prvním Římském klubu v roce 1968 varoval Thor Heyerdhal) je to stejné. Musíme si uvědomit i to, že válka na Ukrajině přináší obrovské zatížení pro životní prostředí a my tady se hádáme jestli budeme jezdit osobními auty na elektřinu naftu nebo benzín, ale po Ukrajině jezdí neelektrizované tanky, obrněné transportéry, transportní technika a celá ta válka je nesmírně náročná z hlediska životního prostředí. To nejsou jenom  rozbořené domy na sídlištích nebo ve vesnicích, to nejsou jen zákopy a bombardování, ostřelování, ale to je také  převoz vojenského materiálu,  a to jak na té ukrajinské straně fronty, tak na té ruské. Možná, že problém poválečné Ukrajiny nebude jenom v tom, kdo zvítězil,  a jak se bude o tu zničenou starat, ale také kdo vůbec bude schopen životní prostředí možná někde i nenávratně poškozené na Ukrajině napravovat a detoxikovat.

Zajímavé je, že naši i ti nejradikálnější zelení o tomto tématu nemluví a v současné době jako kdyby se jim chtělo mlčet" dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX