Svátek má: Igor

Politika

Velikost textu:

Doubrava: Když někdo nechce, tak je slepý a hluchý

Doubrava: Když někdo nechce, tak je slepý a hluchý

Blbečkové, kteří řídili ministerstvo války České republiky v minulých dlouholetech, zredukovali ženijní vojsko a příliš se nezajímali o vnitrostátní funkci armády.

Jaroslav Doubrava, senátor
10. srpna 2020 - 03:20

Byli uhranutí podivíny z NATO, kteří ve svých vizích z roku 1999 (slavnostní zasedání NATO kdesi v USA) se pasovali na zachránce světa, upozorňuje ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

V rozhovoru s publicistou Františkem Ročkem se zabývali na první pohled naprosto všedním tématem – vyššími letními teplotami, které jsou právě v těchto dnech.

Pane senátore, tvrdíte, že armáda je poddimenzovaná, příliš orientovaná na útočné expedice do zahraničí v rámci NATO a naprosto se podceňuje nebezpečí, které je skryto v samotných státech EU a v jižním islámském směru. Jak vaše názory ovlivnil koronavirus?

Doubrava: Koronavirus ukázal, že velký potenciál má armáda i ve vnitrostátních válkách proti nepřízni osudu. Tradičně to je zřejmé při povodních, ale koronavirus naznačil také limit naší armády. Armáda je určena k obraně – tedy nejen k obraně proti debilům, kteří by měli násilnicko – imperátorské choutky, ale také k boji proti vodě, atmosferickým anomáliím, biologickým běsům jako je např. koronavirus, a proti rozsáhlým katastrofám technického charakteru. U nás je fatálně podceněna vnitrostátní obrana. 

Policie je určena k pokutování řidičů a chytání zlodějů. Složité a rozsáhlé operace musí mít na starosti složka od počátku vybavená technikou ke zvládání velkých ohrožení - armáda.

Zapomínáme na zkušenosti zcela nedávné, relativně banální. Dnes starší lidé začínají nadávat, protože teplota 30 a více stupňů je pro mnohé z nich ne letní selankou ale zdravotním ohrožením. Proč toto téma považujete za důležité?

Mám zkušenost ze senátu i z jednání s poslanci a vládními úředníky, že když někdo nechce, je slepý a hluchý. To se týká i lhostejnosti k významnému posílení ženijního vojska, které má přesah do logistiky a zdravotnictví.

Konkrétně: Vezměte si, že by teploty vystoupily do úmorných veder. Neuhasitelné požáry, márnice přeplněné tak, že lidé, kteří zemřeli vedrem, museli být skladováni i v mrazicích kamiónech vypůjčených od přepravců, podobně jako koronavirové mrtvoly v New Yorku, přehřáté elektrárny hrozící výpadky proudu kvůli příliš teplé chladící vodě, ryby uhynulé příliš teplou vodou v řekách. To by byl důsledek tropických veder na většině evropského území.  Že to je fikce? Prdlajs! To je realita roku 2003. Představte si, že příští rok by hrozilo to samé. Jde zejména o délku hnusného horka, které v roce 2003 přesáhlo tři souvislé týdny. Být to o týden dva déle, EU je víte kde…



S tím souhlasím, a tehdy mě zarazilo, že o tomto problému v roce 2003 podrobně informoval jediný článek v Právu. Prostě, důležité zprávy nejsou důležité. Podle meteorologů to všechno způsobily oblasti vysokého tlaku, které zůstaly zablokované nad západní Evropou, kde navíc vládlo prakticky bezvětří.  

Doubrava: Následky ukázaly, že na podobné výkyvy počasí jsou absolutně nepřipraveny systémy zdravotní a sociální péče většiny evropských zemí, průmysl i zemědělství. Ve Francii zemřelo jen v prvních dvou srpnových týdnech 2003 o 11 435 lidí víc než jindy ve stejném období. Natáhly brka i milióny kuřat v drůbežárnách. Zemřelo kvůli horku odhadem asi 17 000 lidí v západní Evropě. Ale stačilo pár týdnů navíc a … K takové situaci může dojít kdykoliv. Čím jsme technicky vyspělejší, tím jsme bezmocnější. Pro pořádek bych dodal, že na koronavirus zemřelo jenom v západní Evropě zatím na 150 000 lidí.

Vraťme se k armádě. Co z toho vyplývá?

Co nebylo dnes, bude určitě pozítří. Tak zní proroctví optimisty. Vysoký armádní důstojník, který nechce být jmenován, mi před pár dny řekl, že funkční česká armáda by měla mít nejméně o 20 000 příslušníků více a 80 až 100 000 vycvičených aktivních záloh ke zvládnutí toho, co nás čeká v rámci příliš komplikované a velmi zranitelné evropské civilizace.

S tím souhlasím, ale otázka zní: Jak nahnat líné Čechy, Moravany, Slezany a potomky Psohlavců do dobrovolnického mundůru aktivních záloh?

Mám dojem, hraničící se smutnou jistotou, že k tomu nedojde, protože mít tolik aktivních záloh by znamenalo, že ze zákona by byli do státní a krajské správy přednostně přijímáni úředníci (obou pohlaví), kteří jsou součástí aktivních záloh. Nebylo by to proti líným lidským nad-právům?

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch)