V prvním čtvrtletí se Evropa stále potýká s rizikem recese, což ovlivní i očekávání vůči středoevropským ekonomikám a měnám. Index PMI pravděpodobně klesl i v USA, kde má ovšem menší sledovanost, píše v komentáři Michal Brožka, analytik Komerční banky.

Výroba v plusu, služby klesají

Dnešní zveřejnění předběžného výsledku indexů nákupních manažerů (PMI) naznačí směr vývoje aktivity v ekonomice eurozóny a také v USA. Zejména v Evropě jde o silně sledovaný předstihový indikátor. S ohledem na zhoršenou pandemickou situaci čekáme my i tržní medián snížení indexů aktivity jak ve výrobě, tak ve službách, ovšem v případě služeb je úroveň citelně pod hladinou 50 oddělující pokles sektoru od expanze. Ačkoliv předběžná data o HDP za čtvrté čtvrtletí ukázala, že se Německo možná vyhnulo ve druhé vlně pandemie recesi, tak toto rozhodně není definitivní. Riziko recese ještě v prvním čtvrtletí pro ekonomiky eurozóny je značné. Akciové trhy v Asii klesají a v záporu jsou nyní i akciové futures v USA a Evropě. Investoři, zdá se, více akcentují pandemická rizika. Hong Kong tento víkend údajně kvůli zhoršené situaci vyhlásí svůj první lock-down.

V regionu bude zajímavé sledovat vývoj maloobchodních tržeb v Polsku, kde po listopadovém propadu trh očekává jejich růst a zmírnění meziročního propadu na 1,2 %. Regionální měny budou ale především sledovat vývoj vnějšího prostředí a tedy výše zmíněné indikátory, které naznačí lednový směr i pro středoevropské ekonomiky.

ECB setrvává ve stávajícím expanzivním módu

V USA včera pozitivně překvapilo nečekané zvýšení počtu nově započatých staveb a vydaných stavebních povolení za prosinec a také silný nárůst Filadelfského Fed indexu byznys aktivity za leden. Ten se zlepšil jak ve složce hodnocení současnosti, tak v očekávání na příštích šest měsíců. Lepší výsledky vykázaly i žádosti o podporu v nezaměstnanosti zveřejňované s týdenní frekvencí. Nálada na finančním trhu byla v průběhu dne pozitivní a akciové trhy rostly, nicméně později se stočily dolů. Evropské trhy zavíraly v záporu a americké smíšeně.

Evropská centrální banka na včerejším zasedání ponechala nastavení měnové politiky beze změny, což se všeobecně čekalo. Hlavní depositní sazba zůstává na úrovni –0,5 %, refinanční sazba na 0,0 % a stávající objem pandemického nákupu aktiv beze změny na 20 mld. EUR měsíčně. Hodnocení ekonomiky zůstává dle ECB shodné jako v prosinci. Christine Lagarde sice přímo nepřipustila, že by ekonomika eurozóny klesala i v aktuálním čtvrtletí, nicméně uvedla, že rizika pro ekonomiku v nejbližším období jsou vychýlena směrem dolů. Počítáme s tím, že ECB bude při budoucím ústupu ze své uvolněné měnové politiky postupovat velmi opatrně a úrokové sazby ECB zůstanou na stávající úrovni do až do konce roku 2023. Euro včera vůči dolaru mírně posilovalo, během tiskové konference ECB se jeho posilování zastavilo a následně mírně zkorigovalo k 1,215 USD/EUR.

Vývoj středoevropských měn neměl výraznější trend. Guvernér ČNB J. Rusnok v rozhovoru uvedl domněnku, že letos ještě jedno procento u úrokových sazeb nepřekonáme. Ale tuto svou myšlenku označil za „čistou spekulaci“.

Polsko vykázalo za prosinec meziroční růst mezd o 6,6 %, což bylo nad odhady trhu. Ve stejném období se mírně meziměsíčně zvýšila zaměstnanost, což znamenalo zmenšení meziročního poklesu na -1,0 %. To bylo 20 bp nad odhady.