Svátek má: Vavřinec

Komentáře

Koronavirové „faux pas“, aneb trocha zbytečností nikoho nezabije

Koronavirus, alias pandemie Covidu-19 k nám „zavítala“ naprosto neočekávaně a nelze než přiznat, že nás to zaskočilo naprosto nepřipravené.

Popravdě řečeno, nejde o nic, za co bychom měli být totálně odsouzeni, protože tak jako nás zastihl Covid-19, zastihl také mnohem „vyspělejší“ země, než je ČR. Neočekávanost koronoviru a jeho nebezpečnost zaskočila ne jednu vládu, včetně té naší. Zásadní problém byl v tom, že nebylo přesně známo, odkud přesně vir koronaviru Covid-19  pochází, přesněji, zda má biologický nebo laboratorní původ, jak mu čelit, jak jej léčit! Stejně tak nebylo možné s naprostou jistotou upřesnit, zda jde o nemoc s charakteristikou chřipky, zápalu plic nebo jiného druhu převážně plicního onemocnění. Ani úmrtí lidí nebyla jednoznačně kvalifikována jako úmrtí na koronaviorus, nebo pouze na úmrtí s podporou koronaviru Covid-19. Těch nejistot, nepřesností, nespecifikací a dalších faktorů, které se týkaly Covidu-19, byla celá řada. Nicméně, muselo se koronaviru čelit a hledala se rázná a účinná opatření. Bohužel ne vždy správná, včasná, účinná a bohužel také ne vždy zcela logická a opodstatněná.  
   
Předně to byla  nespecifikace určení typu onemocnění, neboť symptomy viru byly poněkud zavádějící, na čemž se do jisté doby nemohli shodnout ani odborníci. Přesto se nakonec dospělo k závěru, že jde o onemocnění, podobné chřipce nebo zápalu plic, jen nebyly identifikovány některé rozhodující faktory, které způsobovaly časté úmrtí. Na základě těchto poznatků a rychlosti, s jakou se virus Covid-19 šířil, bylo nutné především hledat a přijmout opatření, jak jeho dalšímu šíření zabránit. Že bude nutné používat roušky na ústa a nos bylo dáno tím, že podle zjištění se virus šířil kapénkovým způsobem. Byl tedy vyhlášen stav nouze a bylo  rozhodnuto, resp. nařízeno, že roušku bude nutné používat, resp. nosit všude na veřejnosti, kde se zdržuje vícero osob. Ovšem krátce po vydání pokynu či příkazu k používání roušek  se ozývaly různé hlasy, že nošení či používání roušek je de facto neúčelné, ba dokonce podle některých i zdraví škodlivé. Zda je to pravda nebo ne, na tom se zatím neshodli ani virologové, epidemiologové  a jiní odborníci a proto se roušky používají dosud i kdy již ve značně omezeném rozsahu.
    


Přesto není od věci pozastavit se nad některými praktikami v používání roušek. Už třeba proto, že jde o kapénkovou infekci. Proto bylo mj. doporučováno, aby se člověk roušek nedotýkal, po sejmutí roušku odložil, ale aby ji ihned nejen vypral, vyžehlil, případě dezinfikoval apod. Je otázka, kolik občanů tyto pokyny respektovalo, ale lze seriozně zapochybovat, že každý občan s použitou rouškou takto naložil. Pokud však zůstaneme u „nebezpečí“ dotýkání se použité roušky, je tu první nelogičnost, která zpochybňuje  dodržování pokynu z nakládáním roušky po jejím použití. Pokud občan roušku kdekoliv, kdy k tomu měl důvod odstranil z obličeje, musel to udělat svýma rukama. Dělal to v rukavicích nebo holýma rukama? Nepochybně holýma rukama, což vedlo k tomu, že se dotýkal údajných virů, které „ulpěly“ na roušce ovšem za předpokladu, že se tento virus v daném prostředí vůbec nacházel! Je totiž otázka, zda vždy a všude, kde lidé nosili či používali roušky takové prostředí opravdu existovalo. Tuto skutečnost bohužel, nebyl schopen nikdo prokázat. Přesto celý národ nosil roušky pomalu i v lese!
      
(Nejen) v potravinovém obchodě, kde vedle používání roušek bylo také  nařízeno používat rukavice. Dříve však, než si zákazník nasadil rukavice (pokud tam nějaké byly), měl si ruce ošetřit desinfekčním prostředkem. Proč, když si hned nato nasadil rukavice? Nebo jiná věc. Zákazník, který hodlá vstoupit do obchodu první co učiní je, že si jde pro nákupní vozík. Ten vezme do svých rukou s největší pravděpodobností holýma rukama a až uvnitř obchodu mu jsou (někde a někdy) k dispozici rukavice, ale také třeba  jen nákupní sáčky místo rukavic jako náhrada za rukavice.Zkusil někdo používat takové sáčky? Katastrofa, kdo si je navlékl, krátce na to je zahodil! Předně, do rukavice člověk navléká již ruku, která držela madlo vozíku, které mohlo (ale také nemuselo) být „znečištěno“ virem Covid-19! Je sice pravda, že by si měl před použitím rukavic dezinfikovat ruce, ale to dělal málokdo. Někteří zákazníci si nosili vlastní rukavice, ale že si je po jejich použití strčili do kapsy či jinam, aby je znovu použili, je nenapadlo, že také mohou být znečištěny koronavirem! Když už občan rukavice použil, pohybuje se s vozíkem po obchodě, nakupuje a zboží ukládá jej do vozíku, tak za a) pokud nakoupil nebalené pečivo, vzal je do ruky v rukavicí, nebo holou rukou? Pokud vzal pečivo v rukavici, pak v případě, že na madle vozíku byla nějaká infekční stopa, pak ji bezpečně přenesl na pečivo, které vzal v „zaneřáděné“ rukavici! Nebo za b) pokud nechtěl brát pečivo v rukavici, musel si ji napřed sundat, pak vzít pečivo, uložit jej do sáčku a holou rukou znovu navléct rukavici. Mohl se tak rovněž setkat s epidemickým virem Covid-19! Kde je je logika, kde udělali soudruzi chybu?
   
To ale není zdaleka vše. Balené zboží, které  zákazník nakoupil, mohlo být také z různých důvodů infikováno, například z prostředí vozíků které0 byly někde jen  zcela ojediněle kompletně, nebo jen na rukojeti (držadle) dezinfikovány! Takže zákazník si z obchodu může odvézt domů zboží vozíkem třeba znečištěné, které při překládání z vozíku do nákupní tašky opět  bere do holých, nechráněných rukou, které si však před znečištěním chránil v rukavicích. Totéž se opakuje doma, když z nákupní tašky či košíku nakoupené zboží odebírá a pečlivě (s možným „znečištěním“ Covidu- 19) jej odkládá v domácnosti. Pravda je, že bylo také doporučeno ihned po příchodu domů si dobře umýt ruce, ale i když tak učinil, při vykládání  zakoupeného zboží se mohl opět setkat s virem Covid-19! V domácnosti se tak dost možná uskladňuje  infikované zboží přesto, že jsme předtím uvědoměle a poctivě respektovali nařízené opatření proti možnému  nakažení.
    
Zůstaneme dál v obchodě. Při vstupu do obchodu bývá zákazník iformován a vyzýván, aby dodržoval dvoumetrový rozestup mezi ostatními zákazníky. Tato výzva  však nebyla vždy, lépe řečeno málokde uplatňována, zato před pokladnami, kde byly vyznačeny zóny s dvoumetrovým rozestupem, již zákazníci stáli ukázněně po dvou metrech za sebou. Že se zákazníci v prostorách obchodu pohybovali naprosto běžně, že nikdo  nedodržoval požadovaný dvoumetrový odstup a lidé stáli běžně vedle sebe,  zvláště v menších obchodech, už jaksi nikoho nezajímalo! Je otázka, proč a k čemu byly dobré ony dva metry rozestupu např. před pokladnami, když zákazníci používali roušky na obličeji, stáli za sebou, obličejem k zádům k vpředu stojícímu člověku a před sebou měli (zpravidla) nákupní vozík. Jak konstatovali někteří odborníci, jde totiž o kapénkový způsob šíření viru a je vyloučeno, aby se tento virus  samovolně šířil do vzdálenosti až dvou metrů zvláště, používají-li zákazníci roušky (ale i bez nich je to prý vyloučeno).
    
Doba pokročila, virus je na ústupu nařízení a doporučení vlády se pomalu, ale jistě „rozvolňuje“. Člověk si jen uvědomuje, kolik možná zcela zbytečných opatření mu bylo zapotřebí respektovat. Přitom se mohly udělat daleko efektivnější opatření, které by člověka tolik nezatěžovaly. Například používání rukavic v obchodě by asi nebylo nutné, kdyby se o desinfekci vozíků staraly obchody. Pak by lidem odpadla povinnost používání rukavic a domů by lidé nevozili možná i zavirované zboží!
    

Pozoruhodné a mimořádně „koumácké“ však bylo zasklení pokladen. K čemu asi jsou plexisklové „kukaně“pokladen, když zákazníci používali, resp. používají roušky? Nebo to byla jen obava, že by pokladní někdo poprskal virem Covidu-19? Ještě lze pochopit čelní  zasklení, kde dochází k čelnímu postoji pokladní se zákazníkem, ale proč byly (jsou) zaskleny  některé pokladny i z boku, je nepochopitelné. Jak je výše uvedeno, inkriminované koronavirové období bylo a ještě někde je poznamenáno řadou opatření, které jsou v porovnáni se všedními zvyklostmi nestandardní a možno  říct, že do značné míry také obtěžující. Možná ano, možná ne, ale tak jako nikdo nedá ruku do ohně s tvrzením, že jej oheň nebude pálit, nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že všechno, co bylo proti pandemii Covidu-19 učiněno, bylo špatně. Nebyly zkušenosti, nebyla připravenost, byly problémy, převažovala neznalost věci. Ovšem nutno také seriozně poznamenat, že v některých případech byl a je za takový stav někdo také zodpovědný. Bohužel, bez postihu! A ti mudrlanti co tvrdí, že by to dělali jinak, lépe a účinněji, se jen snaží situaci využít pro své zviditelnění a natahují svoje stranická trika.
    
Říká se, že po bitvě je každý generál. Pak v našem případě už asi máme dosti velkou armádu, bohužel převážně jen z užvaněných generálů !

Jiří  Baťa